Mluvnice
Zdravím všechny. Protože jsme začali se slovními druhy, zkuste si nejdřív, co si pamatujete ze ZŠ. Najděte si: Online procvičování - Škola s nadhledem, nakladatelství Fraus. Tam 2. stupeň ČJ a mezi desítkami cvičení udělejte třeba: Druhy přídavných jmen 1, 2, Druhy zájmen, číslovek a přídavných jmen, Koncovky přídavných jmen 3 a cokoli dalšího =). Teorii dodám.
Nadepište si prosím
MLUVNICKÉ KATEGORIE
Podstatná jména (substantiva)
Jmenný rod (genus)
Je to samostatná kategorie jen u substantiv. U příd. jmen, zájmen a číslovek je rod dán rodem řídícího podstatného jména (naše/nová/druhá škola, náš/nový/druhý dům). Jména vyjadřují RM, RŽ, RS (maskulinum, femininum, neutrum), to je v rozporu s přirozeným rodem - jen RM a RŽ.
U některých substantiv může rod kolísat, určíme ho podle závislého příd. jména, zájmena nebo přísudku: Umělý/á kyčel byl/a voperován/a, rez - RM i RŽ, stejně hřídel, svízel, smeč, prestiž. Stáňa, Míša, Jindra - RM i RŽ (určitě najdete další příklady), rukojmí - RM i RS, esej - RM i RŽ
Některá podstat. jm. jsou dvourodá: kedluben/kedlubna, brambor/brambora, řádek/řádka, prostor/prostora aj.
Někdy se liší rod přirozený a gramatický: děvče, žabec - přirozený RŽ, gramatický RS, RM, stejně šmudla, trdlo, jedinec obou pohlaví - krtek, chudák
O mluvnickém rodu rozhodují koncovky při skloňování, u RM ještě životnost:
vrata,- ům = RS (město), Čechy,- ám = RŽ (žena), Javorníky,-ům = RMn (hrad), stejně Hradčany, Vinohrady. Další zvláštnosti: z Lán i Lánů, Var i Varů, k Budějovicím i Budějovicům, Sušice, Skalice = RŽ (růže) - v Sušici x na Moravě v Sušicích
Známkou životnosti je shodný tvar 2. a 4. pádu č. j. (psa), známkou neživotnosti je shodný tvar 1. a 4. pádu č. j. (stůl), proto: Koupím si mobil, ne mobila! Našel hřib, ne hřiba! Dáme gól, ne góla! - v hovorové řeči běžné
Důkaz vývoje slovní zásoby a její proměny působením řady faktorů - jde např. o aktuální společenské dění: Po úmrtí Karla Gotta - gottománie (vášnivá zaujatost Karlem Gottem), pologottka (jeho umírněná fanynka), v souvislosti s vystupování aktivistky Grety Thunbergové - greterián (její přívrženec). V pandemické situaci reaguje lidová tvořivost na nové jevy: koronápady (tipy, jak si v situaci poradit), koronaprázdniny, korodovolená, koronakrize, musíme čelit korodepresi a být koro nekoro (za jakýchkoli okolností) veselé mysli.
Dnes další slovo - prdom = práce z domu. Napište, co jste slyšeli vy.
Napište si dál k jmennému rodu:
č. j.: dítě = RS (kuře) č. mn.: děti = RŽ (kost)
č. j.: oko, ucho = RS (město) č. mn.: oči, uši = RŽ (kost/píseň)
č. j.: kníže = RM (dřívější RS ustupuje) č. mn.: knížata = RS
Biologická živost a mluvnická životnost se nemusí vždy krýt:
nebožtík, strašák - gram. životné, hmyz, skot, dobytek - RMn, ale živí
Rozhodují životné a neživotné koncovky: Sněhuláci roztáli. Strašáci stáli. Národy povstaly. Ledoborci/-ce vypluli/-y. Slanečci/-ky nám chtnali/-y. Významové rozlišení: Nosiči nesli x Nosiče praskly, vodiči x vodiče
Rodiče, lidičky koně - neživotné koncovky, ale -i (běželi) x V tělocvičně nebyly koně připraveny.
Pošlete ÚKOL: Určte mluvnický rod, popř. životnost u těchto slov: Jindrovi, děti, oči, národ, choť, bramborám, bacil, drama, rezu, klišé, prestiž, alibi
Jmenné číslo (numerus)
č. j. = singulár, č. mn. = plurál
Mluvnické číslo není vždy totožné s množstvím předmětů. Některá jména tvoří jen číslo jednotné nebo jen množné:
Podstatná jména POMNOŽNÁ: 1 věc - č. mn.: nůžky, brýle, kalhoty, housle, Vánoce, Velikonoce, sáňky, .... (Nepleťte s množným číslem u více věcí, např. ponožky)
Podstatná jména HROMADNÁ: víc věcí - č. j.: stromoví, dříví, křoví, uhlí, vojsko, bratrstvo, prádlo, ptactvo, mládež, skot,...
Podstatná jména LÁTKOVÁ = látka bez ohledu na množství: : část i celek - č. j.: písek, hrách, krev, dřevo, voda, sníh, cukr,...
Pošlete ÚKOL: 1. Určete mluvnické číslo u těchto slov: dvojici, se Sušicí, žně, do Budějovic, kvasnice, ústa, saně. 2. Co vyjadřují druhové číslovky ve spojení s hromadnými, pomnožnými a látkovými jmény?: Dvoje kamna, čtvery brusle, patery varhany / dvojí kamna, trojí dřevo
Dvojné číslo - duál: v součané češtině zbytky u podst. jmen označující části těla v páru:
1. p. ruce, nohy/ 2. p. rukou, nohou (noh)/ 3. p. rukám, nohám/ 4. p. = 1. p./ 6. p. o rukou (rukách), nohou (nohách)/ 7. p. rukama, nohama!!
Pošlete ÚKOL: Dejte do správného tvaru: Dítě třepalo (maličké ručičky). Skočil do toho (rovné nohy). Taška s (utržené ucho č. mn.). Polévka s (mastné oko č. mn.). Drž to (obě ruce)! Pes spí pod (nohy) stolu.
Pád (casus)
Žádné slovo nemá 7 různých koncovek pro č. j. či č. mn. (Zkuste)
Pády vyjadřují vztahy jména k jiným slovům ve větě. Mají různé syntaktické funkce (větné členy): 1. p. - podmět, přísudek jmenný (Bratr je rybář), 2. p. - přívlastek neshodný (střecha domu, hřbet knihy), předmět (Dotkl se čela), 3., 4. p. - předmět (Koupil ovoce. Podobá se matce.), 6., 7. p. - příslovečné určení (Šel po ulici. Jel autem.), předmět (Třásl stromem. Mluvili o mně.), 7. p. - doplněk (Zvolili ho starostou.). 5. p. nemá platnost větného členu! Slouží k navázání kontaktu.
Můžete, nemusíte si pamatovat, některé pády se vám hodí i v cizích jazycích:
1. p. = nominativ, 2. p. = genitiv, 3. p. = dativ, 4. p. = akuzativ, 5. p. = vokativ, 6. p. = lokál, 7. p. = instrumentál
Všechny pády kromě 6., který je povinně předložkový, bezpředložkové (prosté) nebo předložkové. 1. a 5. p. bývají prosté (předložky s 1. p. např. versus, kontra).
Pády se vyjadřují koncovkami, u shodných tvarů (stavení) pád určíme podle přívlastku shodného (velké, velkého stavení)
Pozor na 5. p., hodně se v něm chybuje! 5. pádem oslovujeme, voláme: Pane Nováku, Vinklere, ne Novák, Vinkler! ani pane Novák, pane Vinkler. 1. p. neslouží k oslovování!, oslovování 1. pádem působí nadřazeně (Novák, ke mně!) Jsou výjimky u nějakých zvláštních jmen nebo kdyby 5. p. zněl zvláštně: pane Němec, ne Němče, Vrabec, ne Vrabče. Pozor ještě na 5. p. podst. jmen končících - ce! jako soudce, obhájce, zástupce - i v 5. p. je -ce!!, ne -če, jak můžeme často slyšet (pane obhájče). Takže pane soudce, obhájce, zástupce!! - če je u slov končících na -ec: otče, bratranče
A ještě 1 ÚKOL: Určete, v kterém pádě mohou být tvary: hře, konve, vědění, vedoucí, židli, bytem.
Chybí mi úkoly od: Vojta
Vzory
uč. str. 42, podrobný přehled str. 149 - 151
Napište si dvojí možnosti skloňování nebo tvary slov, které byste nevěděli, např.:
na plesech / plesích, v kostelech / kostelích, hotelech / -ích, v domcích / domkách, v balících / -ách, bez obdélníka / -ku, kužele / -u, tmele / -u, kamene / -u, o kamenu / -i, bez koňů / -í, koňům / - ím, s koni / koňmi, hosté / hosti, bez hostů / hostí, bez kuchyň / kuchyní, žákyň / žákyní, tradic / tradicí, na střediskách / střediscích, v mléku / -ce, v břichu /břiše, v autě / o autu. Najděte si skloňování slova den. POZOR pravopis s Francouzi, vítězi, knězi, králi, učiteli (vz. muž), ale bez Aloise / -a, markýze / -a, strašpytle / -a. POZOR: panu doktoru Leoši Novákovi, diplom za 1. místo Tomáši Hrozkovi, Adamu Vinklerovi,... (NE panu doktorovi Leošovi Novákovi)
POZOR u slova práce - vz. růže!, proto těmto pracím!, o pracích! (NE - em, -ech)
myš, směs, lež, veš, řeč, věc - většinou vz. kost - myšmi, lžemi, o řečech), Vánoce, Velikonoce - k Vánocům, Velikonocům, o - ích, s Vánocemi, Velikonocemi / Vánoci, Velikonoci
Některá přejatá podst. jm. jsou nesklonná: kupé (Sedí v kupé), klišé (několik zdomácnělých klišé), alibi (S tímto alibi neobstojí).
Opište skloňování slova idea v č. j. i č. mn. (z PČP nebo kdekoli na internetu)
ÚKOL: Opište věty a napište slova v závorkách ve správném tvaru, pokud jsou možné dva, napište oba: Často spí po (hotely). Ještěrka se vyhřívá na (kámen). Přišli samí významní (host). Jak to vydržím bez teplých (dny)? Je to pocta našemu (básník Jan Neruda). Máte slovo, pane (zástupce). Nejraději by ji nosil na (ruce). Kručí mi v (břicho). S tak vysokým (penále) se nemůže smířit.
Přídavná jména (adjektiva)
vyjadřují vlastnosti substantiv nebo zpřesňují jejich význam. Kategorie rod, číslo, pád jsou samostatné jen u substantiv, řídí se jimi + vzor.
Skloňování je složené, adjektivní, vytváříme dlouhé tvary, je obvyklejší (mladý, jarní) nebo jmenné, substantivní, řidší, vytváříme kratší tvary (šťasten) - jmenné tvary zastarávají (jist, dlužen, mlád) x běžné ale bos, rád, nevnímáme už jako jmenné tvary, nebo když je rozdíl ve významu - mocný král x mocen slova. Další typ skloňování - smíšené, vyskytuje se u přivlastňovacích příd. jmen (otcův, matčin). V současné době se nesprávně opomíjí a používá se např. sešit Lucky místo Lucčin sešit, v pracovně otce místo v otcově pracovně, bráchy kolo místo bráchovo atd. PŘEHLED SKLOŇOVÁNÍ UČEBNICE str. 153 - 154!! Přečtěte si tam i poznámky.
Příd. jm. jsou ve větě nejčastěji Pks, někdy D, bývají součástí přísudku jmenného se sponou (To je zdravé dítě. Cítím se zdráv. Bratr je zdráv.)
Dají se stupňovat: 1. pozitiv, 2. komparativ, 3 superlativ. 2. stupeň: -ejší, -ější, -ší -í (rychlejší, hlubší, hezčí), 3. stupeň: stejné přípony + předpona nej- (nejhezčí). Pozor někde na střídání hlásek při stupňování: snadný - snazší (snadnější) a některá př. jm. se stupňují zcela nepravidelně (dobrý - lepší). Stupňovat se nedají všechna př. jm. (kovový, zlatý).
Někdy použijeme př. jm. místo podstatných - zpodstatnělá př. jm. (Obžalovaný se cítí nevinen. Přivezli raněného. To je naše vedoucí. Kostel se naplnil věřícími.)
Zvláštnosti skloňování: zdravýma rukama x zdravými zuby, kočičíma očima x kočičími drápy, nesklonná - barvy lila, khaki, polévka ragú, blond žena, extra host, prima práce
OPIŠTE SI prosím DO SEŠITU, později si zkusíme nějaké příklady.
12. 5. Pošlete mi prosím do čtvrtka 14. 5. tyto dva krátké úkoly.
1. Psala jsem vám, že se v současné době nepoužívají příd. jm. přivlastňovací, což je nesprávné (viz výš). Téměř všichni jste v tom stejně udělali chyby v úkolech ke Kalibovu zločinu =). Např.: Karly matka, táta Vojty, manžel Manky, smrtí matky Vojty, dokonce smrtí Vojty Kaliby matky! Když už to někdo napsal správně, udělal chybu v i/y: Vojtovi peníze, Vojtovi sestry. Napište mi tyto špatné příklady správně.
2. Doplňte i,í/y, ý: Prezidentov - m mluvčím se stal XY. Koupali se naz - v řece. Vyzkoušeli jsme si jízdu ps- m spřežením. Sešli se tu sam - skvěl - lidé. Potkali jsme manželov - přátele. I když to nebyl slab - soupeř, vyhráli jsme. Máš rád hověz - polévku? Jedl jsi někdy holub - vejce? Nejsou to žádné šéfkuchařov - speciality, ale já mám rád hříbkov - guláš nebo vepřov - řízek. Děti zůstaly doma sam -.
ÚKOL NEDODALI: Vojta
24. 5. Opište si další látku
Zájmena (pronomina)
Zastupují podstatná jména nebo na ně ukazují. Skloňování - ZÁJMENNÉ: tvrdý vzor ten, měkký vzor náš (co, on, jenž, váš, onen, kdo), -ADJEKTIVNÍ: vz. mladý, jarní (takový, čí, můj, tvůj, svůj, její, sám, týž, tentýž, jakýsi, žádný), - SMÍŠENÉ: všechno/všecko, všechna/všecka, všichni/všicci, všechen/všecek, -nesklonné: jeho, jejich
Vyjadřují pád, číslo, některá rod - zájmena rodová (tvary pro RM, RŽ, RS): ten, náš, jenž, který, všechen, - zájmena bezrodá (1 tvar pro všechny rody): já (muž i žena i dítě), ty, my, vy, se, na hranici obou typů - zájm kdo, co
Druhy zájmen opište z uč., str. 44. K ukazovacím připište tento, tentýž, sám, k neurčitým něco, leckterý, k záporným nic
Podrobněji k druhům:
Osobní zájmena: Delší a kratší tvary - rozdílné použití: kratší tvary - bez přízvuku, ne na místě s důrazem (Zná mě dobře. Dali jsme mu dárek. Myju se. Pošli mi to.), delší tvary - na začátku věty, při důrazu, po předložce (bez tebe, po sobě, Tobě to neříkám. Sebe nepočítám. Mně to neříkej, řekni to jemu.) On - po předložce n-/ň- (bez něj, s ním). Skloňování uč. str. 155, pozor na mně x mě, ji x jí!!
Přivlastňovací zájmena: můj - 2 tvary č. j. RŽ všude, RS 1., 4. p., č. mn. 1., 4. p. všechny rody (má/moje žena, s mou/mojí ženou, má/moje koťata, mí/moji rodiče) // náš - RŽ naši 4. p.! (Znáš naši babičku? x bez naší babičky, o naší babičce,...), s našimi muži, našima očima // jeho, jejich nesklonné (jeho děti, s jeho dětmi, k jeho dětem). POZOR: svůj, pokud se vztahuje k podmětu - Hrál si ve svém pokoji x v jeho pokoji. Přišel se svou x jeho ženou. V bankomatu je špatně - „Vyjměte vaši kartu", má být „svou kartu".
Skloňování uč. str. 155 -157, podívejte se na zájmeno jenž, hlavně 1. pády tří rodů, i týž, tentýž
ÚKOL: uč. str. 44, úkoly 1 - 3, do středy 27. 5.
28. 5. NEODEVZDALI: Karolína, Vojta
Měli jsme mluvnické kategorie podst. jmen, příd. jmen a zájmen, teď si napište SLOVESA
Slovesa (verba)
Vyjadřují děj, a to činnost (čtu), stav (ležím), změnu stavu (stárnu). Časují se, zařazují se ke třídě a vzoru, mají nejčastěji funkci přísudku, v neurčitém tvaru i podmětu (Sedět celý den není mým zvykem), předmětu (Nesnáším celý den jen sedět.) a doplňku.
Typy sloves:
I. 1. PLNOVÝZNAMOVÁ - bezpředmětová (jít, spát, mluvit), předmětová přechodná - Pt ve 4. p. (nést tašku), předmětová nepřechodná - Pt v jiném pádě (dosáhnout cíle), některá slovesa oboje (psát). 2. POMOCNÁ - ve spojení s jinými, plnovýznamovými slovesy: a) být, mít, stát se b) modální (způsobová) - chtít, mít povinnost, moci, muset, smět + infinitiv (chci, musím, mám přijít) c) fázová - začít, začínat, přestat, ustat (přestal se učit)
II. ZVRATNÁ - reflexiva: mýt se, přát si, rozumět si, některá jen zvratná: smát se, bát se (promyslete další)
III. Dle vidu: A) 1. DOKONAVÁ - děj časově ohraničený, nevyjadřuje přítomnost, vyjadřuje čas budoucí a minulý, budoucnost bez „budu" (nejjednodušší pomůcka) - padnu, přečtu. 2. NEDOKONAVÁ - děj časově neohraničený, vyjadřuje minulost, přítomnost, budoucnost opisem s „budu" - budu číst, padat. Obouvidová slovesa - absolvovat, věnovat, obětovat,... Vidové dvojice: jít - přijít, házet - vhazovat. Slovesa nedokonavého vidu N, dokonavého D. B) 1. NÁSOBENÁ: hází, mívá, vodí. 2. NENÁSOBENÁ: hodí, má, vede (dvojice: hodit - házet)
4. 6. např. Konečně dosáhl svého cíle. Dosáhl - sloveso plnovýznamové, předmětové, nepřechodné, dokonavé (D) - dosáhne, nenásobené / umýt se - plnovýznamové, bezpředmětové, zvratné, D - umyje se / jíst - plnovýz., předmětové i bezpřed., N - budu jíst
V rozkazovacím způsobu: Zavři dveře! (D + kladný rozkaz), Nezavírej! (N + záporný rozkaz)
SLOVESNÉ TVARY: 1. určité: vyjadřují osobu, číslo, čas, způsob, rod a vid 2. neurčité: infinitiv, příčestí minulé a trpné, přechodníky. Všechny tvary se tvoří od slovesného kmene.
SLOVESNÉ KMENY: 1. přítomný: z 3. os. č. j. zp. ozn. čas přít. (nes-e, tiskn-e, pros-í), z něj se tvoří způsob ozn., rozk., přechodník, čas přít., 2. minulý: z příčestí minulého (nes-l, tisk-l, prosi-l, bra-l), z něj se tvoří minulý čas, opisné pasivum (je nesen), podmiňovací způsob ( nesl by), přechodník, 3. infinitivní (nés-t, tisknou-t, prosi-t), z něj se tvoří infinitiv a bud. čas sloves N (budu prosit)
Příčestí minulé = činné se tvoří příp. -l,-la,-lo,... ke kmeni minulému (přídavná jména slovesná - rozpadlý). Příčestí trpné se tvoří příp. -en, -n, -t,... ke kmeni minulému (nes-l + -en = nesen, umle-l + -t = umlet (příd. jm. slovesná - nesený)
8. 6. Kategorie
OSOBA (Persona) - trojí, některá slovesa jen tvary 3. os. - přírodní jevy (Prší.), tělesné stavy (Mrazí mě.), vjemy (Praská v kamnech.), zároveň jde o věty jednočlenné. Jsou to slovesa neosobní (některá mohou být osobní i neosobní: Bolí mě zub. x Bolí mě v zádech.)
ČÍSLO (Numerus) - singulár, plurál (do 15. stol. duál). Posuny v osobě a čísle: Plurál majestatikus - mykání: My, Karel IV., král český, jsme se rozhodli ... - vyjádření moci / Autorský plurál - plurál skromnosti: Vypracovali jsme ..., dokázali jsme ... (přitom jen já) - vyjádření skromnosti / Vykání: místo č. j. č. mn. - vyjádření úcty / Onkání: archaické (Šla domů a nechala to bejt.- místo Jdi (Jděte) domů a nech (-te) to být.) / Onikání: archaické (Co ráčejí poroučet? Oni jsou moc velký dobrák. jedné osobě.)
ČAS (Tempus) - Určujeme jen u způsobu oznamovacího! přítomný, minulý, budoucí - objektivní (současný, předčasný, následný - relativní)
čas přítomný (prézens): Děj probíhá v okamžiku promluvy. gnómický prézens - mimočasový: Velryba patří k savcům. Petr nekouří. / zpřítomňovací prézens - děj minulý zasadíme do přítomnosti: a) Procházím se a najednou vidím něco hrozného = historický pr., b) Když jsem se procházela, najednou někdo volá o pomoc. = dramatický pr., c) Já se tady dřu a co z toho mám! = citový pr.
čas budoucí (futurum): Děj proběhne. U D se vyjadřuje tvary přítomnými (Zavolám. Vrátí se.) U N složenými tvary být + infinitiv (budu psát). Budoucí čas vyjadřuje i nejistotu v přítomném ději - Asi bude nemocný., výzvu - Budeš zticha!, žádost - Budu prosit podpis. a výtku - Ty si budeš ležet a já abych uklízela!
ZPUSOB - oznamovací (indikativ): Jen u něj určujeme čas. - podmiňovací (kondicionál): přítomný - psal bych, bys, by, psali bychom, byste, by, minulý - byl bych, bys, by psal, byli bychom, byste, by psali. Pozor! - vezl by ses, vzal by sis, abych, abys, kdybychom, kdybyste, ...(NE aby jsi, aby jste!!) - rozkazovací (imperativ): nes! nesme! neste!, tiskni! tiskněme! tiskněte! (různé odstíny - přání, prosba, rozkaz, výzva - ne vždy vykřičník)
SLOVESNÝ ROD - činný (aktivum): Podmět je původcem děje. - trpný (pasivum): Podmět vyjadřuje cíl děje, něco se s podmětem činí. Pasivum opisné: být + příčestí trpné (Obchod byl už zavřen. Dům je postaven.), vyjadřuje výsledek děje, tvoří se hlavně od D / pasivum zvratné: nezvratné sloveso + se (Dnes se nehraje.), vyjadřuje průběh děje, opakovaný děj, od N, vhodné v běžném vyjadřování.
VID - viz výš u rozdělení sloves dle vidu (D, N)
10. 6.
Přechodník = tvar slovesa, který vyjadřuje současně probíhající nebo navazující děje, slouží ke zhuštění textu, neurčitý slovesný tvar, archaický, v současnosti se běžně neužívají, nejčastěji v umělecké lit., používá se jen při stejném podmětu. Běžně se užívají ustrnulé přechodníky (vyjma, vkleče, nehledě, chtě nechtě, počínaje, soudě, nemluvě, ...) a zpřídavnělé přechodníky (sedící, jdoucí, přišedší). Přechodník MINULÝ - od D, koncovky -v, -vši, -vše / -0, -ši, -še (pověsiv, pověsivši, pověsivše), přechodník PŘÍTOMNÝ - od N, koncovky -a, -ouc, -ouce / -e, -íc, -íce (dělaje, dělajíc, dělajíce) pro 1. RM, 2. RŽ a RS, 3. č. mn. pro všechny rody: Muž usednuv/žena, dítě usednuvši/ všichni usednuvše do křesla, začal,-a,-o,-i psát dopis.
Třída a vzory - opište prosím z učebnice str. 47, ostatní informace o slovesech str. 46 -47. Všechno si zapište do sešitu, úkoly ke slovesům dodám.
!! ÚKOL pro ty, co zůstali doma (do pondělí 22. 6.): Rozdávala jsem papíry s cvičeními na mluvnické a slovesné kategorie. Domluvte si, kdo vám je zítra vyzvedne nebo ať vám to někdo oskenuje.
!!! PRO VŠECHNY: Do sešitu na sloh si nadepište Administrativní styl, příště vám k němu napíšu základní údaje. Jedním ze slohových útvarů tohoto stylu je životopis. Napíšete svůj strukturovaný životopis (ve Wordu prosím) a pošlete/přinesete mi ho nejpozději ve středu 24. 6.! Nadpis ŽIVOTOPIS, pod to: (k přihlášce na vysokou školu)
Nejdřív se píší OSOBNÍ ÚDAJE (jméno, adresa, kontakt, datum narození, občanství, rodinný stav), pak DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ. To máte zatím jednoduché, základní - název a adresa školy a časový úsek, kdy jste školu navštěvovali. Dále se k tomu píší nějaké závěrečné zkoušky a kvalifikace, které jste získali, nějaké kurzy a školení, pokud souvisí s místem, kam se hlásíte. V dalším bodu: ZNALOSTI a DOVEDNOSTI - cizí jazyky, úroveň znalosti, dosažená zkouška, - řidičský průkaz, typ, - práce na PC (co zvládáte, stupeň znalosti, programy, se kterými umíte pracovat), - další znalosti a dovednosti, zájmy (využitelné v nové škole/v novém zaměstnání). - ZÁVĚR: datum vyhotovení, vlastnoruční podpis (elektonicky - stačí jméno a příjm.). Důležitá je jazyková i grafická stránka, úprava. Používejte spisovný neutrální jazyk, důležité: bez chyb!
Jazykové úrovně: A1, A2, B1, B2, C1, C2 NEBO: pasivní, slovem a písmem, aktivní, odborná terminologie NEBO: začátečník, mírně pokročilý, středně pokročilý, pokročilý
Na internetu najdete spoustu příkladů, ale ne všechny jsou správně, jen se inspirujte a zpracujte si svůj první strukturovaný životopis. Kdo ho pošle později než ve středu, bude mít 5, musím mít čas na uzavření známek.
!! Takže v pondělí pracovní listy a ve středu životopis